Další týden, další práce

Na začátku července jsem nastoupil do nové práce. Uchvátila mě natolik, že jsem o ní dokonce napsal samostatný článek na blog. Každý den se objevovala nějaká nepřekousnutelná skutečnost. Třetí den jsem se dokonce podíval na nové nabídky práce. A k mému překvapení tam byla jedna více než zajímavá. Tak jsem se na ní ozval. Na další pondělí jsem byl pozván na pohovor, kde ze mě byli unešeni více než já vyděšen z mé práce aktuální. Tak jsem se rovnou upsal a v aktuální práci dal výpověď.

Na začátek nutno podotknout, že jsem dával výpověď poprvé v životě. Je to velmi nepříjemná situace, zvláště když váš šéf nemá kalhoty (neměl je ani jednou co jsem ho viděl), je k vám zády, očividně nemá dobrou náladu a za skříní sedí vaši aktuální kolegové a všechno slyší. Přirovnal bych to asi k rozchodu s více lidmi najednou, akorát že nikdo nebrečí. Techniky vzato jsem ale vlastně ani výpověď nedával, protože se mnou za týden nikdo nebyl schopný sepsat smlouvu a tedy jsem nebyl ani zaměstnancem.

Nová práce

Bohužel jsem byl nucen podepsat smlouvu o mlčenlivosti, takže toho nemohu moc říci. Neválí se mi totiž doma zbytečných 5 milionů na pokutu :D. Ačkoliv pracují v makléřské firmě Allrisk s.r.o., jedná se opět o programování. Tentokrát však v daleko příjemnějším Pythonu. Pracovat můžu jak dlouho chci a zůstávat v práci jak dlouho uznám za vhodné. Mohu pracovat i z domu a o víkendech. Limituje mě pouze každodenní schůzka ráno v 7:30 ve všední dny. Ale za ty prachy to nějak přežiju :-P.
Opět mám i malé shrnutí kladů a záporů:

• Nejvyšší plat ze všech prací, co jsem kdy za život dělal.
• Programování v dobrém programovacím jazyce.
• Šéf má nomální vzezření, je autoritativní, otevřený novým nápadů, vede dobře tým a nosí kalhoty.
• Nemám pocit že umřu nudou.
• Voda z kohoutku chutná celkem dobře.
• Pořádná židle na sezení a velký stůl.

• Mzda odpovídá zátěži, nárokům a vykonávané práci.
• Někde blízko je nějaká pekárna nebo co, protože když se otevřou okna, tak celé dopoledně jde dovnitř takový sladký smrad a já z něj mám hlad a nevolnost zároveň. (Update: Není to pekárna, ale firma EMCO. Už ani nikdy nebudu jíst jejich müsli...)

Jinými slovy práce super, ale opravdu záhul. Za necelé dva týdny jsem nadělal 90 hodin a to jsem se skoro vůbec neflákal. Ono to ani moc nejde, když máte všechny tři monitory otočené směrem do místnosti a za vámi sedí šéf. Mám pocit že v žádné práci jsem toho za jednotku času neudělal tolik, jak zde. Z toho vyplývá, že se domů každý den vracím večer úplně hotový a jediné co zvládám je sedět, ležet, spát, číst a maximálně pokud mě někdo donutí, tak si zajít do posilky a nebo zaběhat. Nějaké programování doma nemůžu ani vidět. Takže to vypadá na prázdniny ve znamení práce... Na závěr přidávám dvě fotky pro ilustraci:

Pracovní prostor

Přehršel kabelů