Ing. Race, Ing. Days, EBEC (2009-2012)

Již čtvrtým rokem mi začátkem března přišel mail od spolužáka Pirožka, jestli půjdeme opět na soutěž EBEC 2012 (minulé ročníky vystřídaly názvy Ing. Race a Ing. Days). Po loňském a vlastně téměř každoročním zklamání jsem si říkal, že tenhle rok asi ne. Ale na druhou stranu škoda porušit takovou pěknou tradici, kterou máme již od prvního ročníku vysoké školy. Navíc, dají se tam vyhrát pěkné ceny i peněžní odměna až do třetího místa. No a nakonec jsme se přes všechny nepřízně osudu probojovali až do evropského finále v Rakouském Štýrském Hradci! Ve zbytku článku se dočtete něco o předchozích ročnících, o tom letošním a proč byly které lepší či horší.

Trocha historie

Varování: Historie je nuda. Pokud ti přijde to jako tltr, skoč rovnou na letošní ročník.

Ing. Race 2009

Týmové foto (zleva): Tomino, Izi, Radek, Pirožek

Této soutěže se pravidelně (společně s Pirožkem) účastníme již od prvního ročníku, který se v té době nazýval Ing. Race. Tehdy bylo pouze předkolo (stejné jako každý následující rok) a po něm ihned kolo, ze kterého se postupovalo do regionálního kola. Úkolem soutěžících bylo ze stavebnice Merkur sestavit pojízdné vozítko, které projede nejrychleji předem nespecifikovanou dráhou. K dispozici byly tři stavebnice Merkur, jeden jejich slabý motorek, Arduino, těžká baterie, nějaké elektronické součástky a PC, přes které jsme pomocí Bluetooth měli vozítko ovládat. V průběhu soutěže se také začal distribuovat rychlejší motorek, protože se zjistilo, že ten dodaný na začátku téměř žádné autíčko neutáhne.

Neférovost 1: Každý tým dostal motorek v jiný čas, náš tým asi půl hodiny před koncem soutěže.

Na konci měly z šesti týmu funkční exempláře týmy pouze dva. Původně tedy 3, ale těsně před koncem se jednomu týmu nepodařilo jejich autíčko zabrzdit, to radostně projelo celý vestibul fakulty podnikatelské a na konci se v plné rychlosti rozmázlo o zeď... Pravidla specifikovala, že po startu vozítka se na něj až do jeho projetí cílem nesmí sahat. Naše vozítko se oproti konkurenčnímu týmu pohybovalo velmi pomalu, protože jako jediné používalo pomalý motorek. Dokonce mu dělaly problémy i spáry mezi dlaždicemi. Naopak ale umělo třeba zatáčet (na rozdíl od soupeřova). Po startu naše vozidlo vyrazilo šnečí rychlostí k cíli. Soupeřovu se v první zatáčce utrhl gumičkový převod. V průběhu závodu pak onen zmíněný převod vyměnili minimálně 6x (Z toho většinu případů tvořil konec kondomu koupeného ve vysokoškolském klubu Terč za rohem).

Neférovost 2: Jasné porušení pravidel s nesaháním na vozítko po startu soutěže.

K naší každoroční smůle, o které jsme tehdy ještě neměli tušení, vyhrál konkurenční tým. I když museli vozítko navzdory pravidlům několikrát opravit, dojeli první. A my si mohli klidně puknout hněvem, protože porotcům to bylo jedno.

Ing. Race 2010

(zleva) Izi, Martin Origami, Pirožek, Radek

Novinkou v tomto ročníku bylo rozdělení na Team Design (stejně jako v roce 2009 se staví nějaký funkční model čehosi) a Case Study (teoretické zpracování zadaného tématu). Tento ročník byl ohromný propadák. Opět se konalo pouze předkolo a postupové kolo. Neférovosti ale začaly už v předkole, kde Pirožkovo tradiční vtipné zpracování tématu nikoho neohromilo (zadání zde, náš příspěvek zde). Téma nebylo zrovna vyváženě těžké pro všechny zúčastněné fakulty. Takže nás poslali místo do námi zvoleného Team Design na Case Study... I tak jsme se do toho šli.

Jako úkol jsme dostali vypracovat finanční rozvahu pro využití PCM materiálů. Opravdu férové zadání, když máte jako soupeře lidi z podnikatelky že? Protože na FITu se na rozdíl od podnikatelky dělají finanční rozvahy každý semestr několikrát... PCM materiály obvykle slouží ve stavebnictví k různým fíglům s teplotou. My jsme se jako jediní rozhodli jít trochu jiným směrem. PCM materiály mají také zajímavé vlastnosti pro informatiky - dají se z nich konstruovat paměti. Bohužel našeho řešení se buď porota zalekla (na náš tým jako jediný neměli žádné otázky, asi toto řešení lehce nečekali), nebo jim nepřišla naše finanční rozvaha dostatečná (mě také ne, ale upřímně, to bylo jako chtít po lidech z podnikatelky aby něco programovali). Skončili jsme na nějakém z posledních míst. Nečekaně.

Neférovost: Nevyvážená zadání s ohledem na studovanou fakultu.

Ing. Days 2011

V tomto ročníků se objevilo opět pár novinek. Soutěž změnila jméno, přibylo jedno kolo soutěže a my opět změnili složení týmu.

Týmové foto (zleva): Pirožek, Izi, Tom, Radek (a pár facehuggerů)

Tématem předkola bylo stvořit nalévač/chladič/otvírák lahvového piva. Přišli jsme na to, že facehugger je dobrý jednak na kladení xenomorfů do vašeho hrudníku, ale se stejným úspěchem ho lze v jisté modifikaci použít i na zadaný úkol. Fotografie byla samozřejmě pořízena při jejich lovu. Naše řešení se setkalo s úspěchem a postoupili jsme tak do prvního kola s názvem AVG Challenge, které se konalo na naší fakultě FIT.

Zadání stvořené firmou AVG bylo monstrózně obludné (a dle informací organizátorů to původní bylo ještě 2x horší). Úkolem bylo v časovém limitu několika hodin naprogramovat virtuální prostředí, ve kterém bude "antivirus" testovat, co zadaný kód programu dělá a odhalovat ty, co dělají něco, co nemají. Měl tam být virtuální souborový systém, který podporuje nějaké základní operace se soubory (čtení, zápis, smazání atd.), interpret nějakého zjednodušeného shellu z windows a nějaké další ne příliš snadně znějící prvky, které si bohužel už nepamatuji. Jinými slovy opravdový challange. Programovali jsme v Pythonu, což nám oproti nějakému C/C++ ušetřilo neskutečně moc času. Poprali jsme se s tím vcelku dobře a vytvořili dle našeho a poroty názoru jedno z nejlepších řešení. Bohužel názor nás, poroty nebo třeba květináče v hale byl dost irelevantní, protože zástupce AVG měl 70% hlasů a tedy vítěze vybral on. Naše řešení bylo dle jeho slov dobré, ale Pirožkova prezentace příliš arogantní. Tak zase za rok no...

Neférovost: Zbytečná porota, hodnocení záviselo na jednom člověku, který navíc nebyl objektivní.

EBEC 2012

Novinkou pro tento ročník je opět změna názvu soutěže (pomalu to přestává být novinka) a také to, že jí absolvujeme celou ve špatné kategorii.

Týmové foto (zleva): Lucka, Pirožek, Radek, Necka, Morthy

Pro týmovou fotografii jsme se nechali inspirovat v poslední době nesmírně populárním serverem 9gag.com a ještě více populárními rage komiksy. Nově se na fotce vyskytla kolem jdoucí Lucka, která byla ovšem členem jiného týmu. Téma ke zpracování v předkole bylo vytvoření návrhu automatického dolévače pití. Tohoto úkolu se opět zhostil Pirožek a zpracoval jej na jedničku (výsledek zde). Jak se ukázalo, zvolení trollface pro Necku bylo více než příhodné, protože nám den před začátkem prvního kola oznámil, že musí k doktorovi a my tím pádem máme jít na soutěž ve třech (protože den předem kvalitního týmového hráče seženete těžko). A Pirožek nám připravil také pěkný vtípek, když nás všechny omylem místo na Team Design přihlásil na Case Study. Pokud jste četli výše o ročníku 2010, jistě budete chápat naše náležité zděšení.

První kolo - AVG Challenge

Letos byla hlavní sponzorem prvního kola konaného na FITu opět společnost AVG. Kategorie Team Design dostala za úkol vytvořit program pro rozpoznávání signatur v binárních souborech. Oproti minulému ročníku tedy lehce snadnější zadání, i tak ale ne všechny týmy vytvořily program dávající nějaký užitečný výstup. Nejoriginálnější dle mého názoru byl tým Pirožkovy přítelkyně, který vytvořil program vyhledávající s pomocí grepu (unixový program, ne ovoce). Tím získali nejen funkční řešení podstatně rychleji ale díky jeho optimalizovanosti i celkem rychlé řešení.

Naše nenáviděná kategorie Case Study měla navrhnout řešení problému se systémem objednávek, který momentálně má společnost AVG. Zadání si můžete prohlédnout zde a detaily zde (ty jsme ani nečetli). K dispozici nám byli 3 lidé z AVG, kteří měli představovat zákazníky a my jsme z nich měli dostat všechny potřebné informace. Byli velmi ochotní a příjemní, takže i soutěž se nesla v podobném duchu. Řešení bylo celkem triviální. V podstatě pouze zautomatizovat proces, který momentálně vykonává člověk (i tak to ne všichni zvládli). Zajímavé bylo, že na rozdíl od kategorie Team Design se na naší fakultě tohoto kola zúčastnilo mnoho lidí z jiných fakult, než je FIT. Výstupem měl být dokument v anglickém jazyce a prezentace česky. Jelikož ke stejným výsledkům došlo několik týmů, dost záleželo právě na závěrečné prezentaci. Díky Pirožkovým excelentním prezentačním schopnostem jsme se nakonec umístili druzí. Porota však podotkla, že kdyby to šlo, ráda by udělila místo první dvakrát, protože nebylo téměř možné se rozhodnout. Nakonec to ale bylo jedno, protože postupovaly oba týmy a ceny jsme měli stejné. Hurá do dalšího kola na podnikatelku.

Druhé kolo

Za dva dny následovalo další kolo na fakultně podnikatelské, kde jsme se opět museli zúčastnit kategorie Case Study a jenom slintat nad zadáním Team Designu. Ti měli s pomocí stavebnice Merkur, kabelu UTP, zdroje napětí, pájky, nějakých drobných součástek a webkamery sestavit pojízdný model sběrače plechovek od nápoje Red Bull. Tým se měl nacházet za zástěnou a sledování pohybu vozítka jim mělo být umožněno pouze přes dodanou webkameru (jejíž obraz měli možnost sledovat i diváci promítaný na plátno). Plocha měla být s překážkami z krabic a i na překážkách se mohly vyskytovat plechovky (za stejnou cenu, jako ty na zemi). Funkční model tentokrát vytvořily všechny týmy. O prvním místě rozhodovala porota, protože hned dva týmy nasbíraly největší počet plechovek (13). Do finále postoupil tým z FITu, který nám tím udělal ohromnou radost.

Kategorie Case Study měla tento rok opravdu překvapivé a netradiční zadání, které poskytlo samotné OSN. Je rok 2010 a v Pákistánu před týdnem proběhly ničivé povodně, které zaplavily polovinu státu. My jsme vyslanci OSN, nastupujeme do letadla a za pár hodin přistaneme v Pákistánu, kde máme představit krátkodobý a dlouhodobý plán řešení jejich situace. Nesměli jsme používat žádnou elektroniku (je tam všude voda a vlhko) - takže žádné notebooky ani internet. Dostali jsme papíry na flip chart, lihové fixy, psací potřeby, vytištěných 25 stran o Pakistánu z Wikipedie a okolo 10 dalších novinových článků týkajících se povodní. Takže stejné podmínky pro všechny. I kdyby někdo podváděl a dohledával si informace jinde, všechny týmy to poznají, protože všichni měli stejné informace a vědí, co kde bylo napsáno.

Konkurence byla opravdu těžká, protože zde byli zástupci všech fakult. Museli jsme tedy přijít jednak s těmi samými obecnými informacemi, jako ostatní týmy a ještě s něčím navíc, co zaujme a dostane nás do finále. Ve zkratce, rozhodli jsme se nezabředávat do nějakých neověřených konkrétních finančních návrhů, protože o finanční stránce státu nebyla téměř žádná informace. Navrhli jsme obnovu dopravní sítě (81% dopravy je po 4% dopravních cest), prověrku, využití a budování přehrad (30% energie je získáváno z vody), požádat o podporu USA, Čínu a muslimské země (spojenci), navrhnout změnu priorit armády a stavbu námi navržených heliportů/zásobníků vody v postižených oblastech pro případ dalších záplav (největším problémem je dostat potraviny k lidem a mít je kde uskladnit).

Prezentovat jsme šli až jako poslední a tak jsme měli jasno, kdo je naše největší konkurence. Opět to byl tým, který nás porazil i v minulém kole a také tým Jalapenos s dvěma sympatickými slečnami. Výsledek byl úplně mimo naše očekávání. Tyto týmy skončily na posledních místech a my první!

Čeká nás

Vypůjčím si informace ze stránek soutěže:

Vítězové EBEC Brno 2012 se podívají do rakouského Grazu, kde na jaře bude probíhat EBEC Central. Kdo ví, třeba právě Ty poměříš síly se soupeři z Chorvatska, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. A výzva to bude opět o něco obtížnější.

Držte nám tedy palce, pěsti nebo párky, ať jim i v Rakousku nakopeme zadky :-).